S němčinou jsem vyrůstal

1. Proč vlastně učíš, co tě k tomu přivedlo?

Nejprve jsem chtěl učit, protože jsem si říkal, že je pro mě práce ušitá na míru. Jsem extrovertní, rád poznávám nové lidi, a zároveň se považuji za klidného člověka, který rád pomáhá ostatním. Zároveň chovám lásku k jazykům a je pro mě úcta, to stejné předat studentům a něco nového je naučit.

2. Co tě na výuce nejvíc baví?

Baví mě doslova učit studenty. Baví mě sledovat jejich pokroky, ať už jen v průběhu během každé hodiny, tak celkově po delší době, kdy už je zlepšení značně znát. Cítím velký pocit naplnění z toho, když můžu jít ruku v ruce s lidmi, kteří si jdou za svými cíli.

3. Máš nějaký jazykový trapas, na který vzpomínáš s úsměvem?

Jsem Čech, ale pouze jen napůl - němčina je můj druhý rodný jazyk... Před rokem jsem s kámoši letěl do Itálie přes Rakousko. Vlakem jsme jeli z Brna do Vídně a od vídeňského nádraží jsme se potřebovali dostat na hotel, který byl poměrně daleko a my neměli ponětí, jak se tam dostat (upozornění pro všechny: rakouská hromadná doprava je strašně komplikovaná...). Jakožto rodilý mluvčí mě ostatní poprosili, abych zašel do info boxu já. Pán byl moc hodný, mluvil několik minut a vše důkladně popsal. Problém byl v tom, že jsem rozuměl jediné slovo: kruháč. Úplně jsem zapomněl na fakt, že dialekty němčiny jsou nesmírně odlišné, a to včetně vídeňského. Se svěšenou hlavou jsem šel za kamarády a pouze sdělil, že si musíme poradit sami.

4. Co tě baví mimo výuku, čím rád/a trávíš čas?

Rád chodím ven s kamarády na túry do přírody, do bazénu anebo se jen tak jít projít do města. Baví mě témata o podnikání a financí, což budu nově studovat. Také se už přes 3 roky věnuji posilování s váhami a vlastním tělem.

5. Co bys poradila studentům, kteří mají strach začít?

Myslím, že hodně lidí se bojí začít, protože měli na školách špatné zkušenosti s učiteli - včetně mě. Vadil mi jejich robotický přístup, který byl až někdy protivný. S čímž také souviselo vysátí jakéhokoliv možného potěšení z předmětu. Proto jsem si slíbil, že budu takovým učitelem, u něhož se studenti nemusí bát a uvítají pokrok, který je bude motivovat a bavit. Zcela jednoduše bych tedy poradil jedinou věc: prostě začít. Jakkoliv. „Nemusíš být skvělý, abys začal, ale musíš začít, abys byl skvělý.“ - Les Brown

6. Jak probíhá tvoje lekce? Na co se můžu studenti těšit? 

Moje lekce jsou vždy individuální podle každého studenta/ky. Během úvodní hodiny se hodně ptám, abych pochopil, v jaké situaci se každý nachází - ať už jde o motivace, úroveň jazyka, preference výuky... Do samotné výuky se snažím zapojit gramatiku a mluvení (vždy samozřejmě podle individuální úrovně). Je důležité pochopit gramatické principy, ale současně umět je použít v praxi. Také věřím, že přes mluvení se člověk zlepší nejlépe. Jakožto lektor mám své principy výuky: atmosféra by měla být přátelská a otevřená, kde se chyby netrestají, ale nýbrž povzbuzuje zkoušet a učit se novým věcem. Věřím, že můj klidný a pozitivní přístup a kdykoliv a s čímkoliv pomoct je něco, na co je hodno se těšit každou hodinu.

7. Jaký byl tvůj první kontakt s jazykem, který učíš?

Učím němčinu a angličtinu. S němčinou jsem v kontaktem již od malička díky mé mamce. S angličtinou jsem měl první kontakt okolo svých 11 let, kdy jsem poprvé narazil na YouTube, který mi doporučil videa v angličtině. Následně jsem se skrz YouTube a videohry zlepšoval jako samouk a doplňoval si znalosti ve škole až do takové fáze, kdy se mi před pár lety podařilo získat mezinárodní akademický certifikát na úrovni rodilého mluvčího.

8. Kdyby ses měl/a naučit úplně nový jazyk, jaký by to byl a proč?

U mě je na první příčce rozhodně španělština. Četl jsem, že španělština je nejlehčí jazyk na světě. Líbí se mi, jak krásně španělština zní a zároveň zohledňuji její široké a praktické využití ve světě. Navíc jsem přemýšlel, že bych se v budoucnu přestěhoval do Španělska, kde by se mi španělština samozřejmě hodila.